Listopad 2014

Moje rodina a Já

14. listopadu 2014 v 17:37 | Amík B. |  Nick Woodenfon

Moje jméno je Dominik Wooderfon, ale lidi mě říkají Nicku. Je mi patnáct let a narozeniny mám devatenáctého Května. Bydlím ve městě Fallingwood, ale pocházím z vesnice Guital, kde se drazí rodičové poprvé setkali.
Moji rodiče jsou velmi bohatí. Otec se jmenuje Viktor Woodefon a je viceprezident společnosti SJŽ, což je zkratka pro Strom je Život a díky němu má tato firma vysokou úroveň. Matka je Viktorie, živí se jako vizážistka a maskérka. Celí život nedělá nic jiného, leda že by šla na celý den do lázní nebo do kosmetického salonu či nakupovat.
Jsem jedináček. Vlastním spoustu skvělých věcí,ale moji zákonní zástupci na mě šetří, aby si mohli užívat.Pan a Paní Woodefon mne z celého srdce podporují ve vzdělání (ano,jsem šprt) a jsem jim za to vděčný.
Důvody, proč nemám sourozence, jsou velmi prosté. Mamouš si nechtěl ničit sou skvělou postavu dalším dítětem. Papínek chtěl někoho, kdo ponese jeho krev dál (já vím, zní to divně, ale takto mi to řekl do očí)a z tohoto ohledu jsem dostačující a oba dva chtěli někoho, kdo by se o ně postaral ve stáří, kdyby dostali nějakou divnou nemoc nebo kdyby už prostě neměli sílu něco dělat a na to stačí taky jen jedno dítě.
Musím přiznat, že si žijeme bezstarostně, ale má to jednu malou velkou chybičku: Táta s Mámou vůbec nemají čas, a když už ho mají, věnují jej jejich milostnému vztahu. Neříkám, že mě úplně ignoruji, to ne, ale i tak je vídám velmi málo. Ráno jen slyším jejich auta odjíždět od naší vilky a večer většinou chodí někam ven a vrací se pozdě večer. O víkendech odjíždí společně na malé výlety a jen zřídka mne vezmou sebou. Proto miluju každou společnou večeři, snídani, oběd, umívání nádobí, sekání trávy a podobně. A taky proto si přeji, aby měli další dítě (ještě jsou dost mladí), byli-by tak víc doma a já měl konečně nějakého parťáka, ale to se nikdy nestane …..Věčná škoda.